<< Informační funkce | Funkce - Obsah | Pro zaokrouhlování >>
Excel nabízí v kategorii matematických funkcí celkem 50 funkcí. Mezi ně patří trigonometrické (16 funkcí), logaritmické (4), funkce pro zaokrouhlení čísel (9), součtové (8), funkce pro maticové výpočty (3) a ostatní (10). V následujících podkapitolách se budeme držet tohoto rozdělení.
Na začátku se ale zmíníme o funkcích, které se používají běžněji, potom uvedeme funkce spíše specializované. Mezi častěji užívané patří SUMA, ZAOKROUHLIT, SUMIF, SUBTOTAL a NÁHČÍSLO. Funkce SUMA a ZAOKROUHLIT byly vysvětleny už v kapitole 2.4.2. a SUMA je popsána také v kapitole 1.4.2.
Pro úplnost si úvodem shrneme stručně funkci SUMA (k funkci ZAOKROUHLIT se vrátíme ještě v dalším textu).
SUMA (číslo1; číslo2; … )
Tato funkce vypočítá klasický součet. Může mít maximálně 30 argumentů (číslo1; číslo2; …). Jako argumenty funkce lze použít čísla, názvy oblastí nebo odkazy na buňky či oblasti, které obsahují číselné hodnoty.
Příklad:
Zápis funkce vidíme na obrázku.
Jiné možnosti: Jestliže vzorec doplníme takto: =SUMA(A2:A6; 16), bude počítat funkce se zadanou hodnotou 16 jako s dalším argumentem. Oblast A2:A6 můžeme nazvat např. VELIČINY, potom by vzorec byl: SUMA=(VELIČINY).
Funkce ignoruje argumenty v podobě textů a logických hodnot, stejně tak prázdné buňky.
SUMIF (oblast; kritéria; součet)
tato funkce sčítá jen ty údaje, které vyhovují kritériu
oblast – je oblast buněk, většinou sloupec, jehož jednotlivé buňky se porovnávají s kritériem. Pokud chybí třetí nepovinný argument, je to zároveň i oblast buněk, které se sčítají, pokud porovnání těchto buněk s kritériem je pravdivé.
kritéria – vyjadřují podmínku, která podle porovnání s jednotlivými buňkami z oblasti určené 1. argumentem, rozhoduje o sčítání nebo nesčítání údajů ze zvolené oblasti. Může obsahovat číslo, text nebo výraz, například 19, “19“, “>5“, “s DPH“.
součet – je nepovinný argument, který je oblastí buněk (část sloupce, řádku apod.), které se sčítají, pokud vyhovuje kritérium. Chybí-li tento argument, sčítají se buňky vyhovující kritériu z oblasti určené 1.argumentem.
Tip: pokud potřebuje součet podle více než jedné podmínky, je nutno použít například průvodce podmíněným součtem. Popis tohoto průvodce bude popsán v dalších dodatcích.
Příklad 1
Na obrázku je příklad uvedený na listu „sumif1“ souboru 2_5_8_sum.xls jsou položky s různým DPH (0%, 5% a 19%) a chceme na konci provést součet položek podle jednotlivých sazeb DPH. V oblasti D17:F19 je použita funkce.
Například v buňce D18 je vzorec =SUMIF($C$4:$C$15; $C18; D$4:D$15). Funkce porovnává buňky v oblasti $C$4:$C$15 s číslem 5 (obsah buňky $C18). Pokud platí shoda, přičte se ze stejné řádky buňka z oblasti D$4:D$15 k celkovému součtu v buňce D18, jinak se dané číslo z oblasti D$4:D$15 ignoruje.
Příklad 2
Na listu „sumif2“ souboru 2_5_8_sum.xls je přehled ujetých km v různý den. =SUMIF(C4:C18;“<=100“) sečte jen dny, kdy bylo najeto 100 km a méně =SUMIF(C4:C18;“>100“) sečte jen dny, kdy bylo najeto více než 100 km
SUBTOTAL (funkce; odkaz)
tato funkce byla zmíněna v kapitole 1.6.3 Filtry. Používá se pro sčítání nebo jinou operaci s údaji v řádkách, které zobrazuje filtr. Funkce se vyvolá ikonou pro součet Σ (Autosum) v buňce pod čísly, které se mají například sečíst. Funkce je taky automaticky generována u souhrnů. Funkce umožňuje spočítat jiný výsledek jako např. průměr, počet údajů, součin, zjistit maximum atd. v závislosti na hodnotě prvního argumentu.
funkce – může nabývat hodnoty 1 až 11. Význam hodnoty je v následující:
1 – PRŮMĚR
2 – POČET – počítá jen počet číselných hodnot. Ignoruje prázdné buňky, text, logické a chybové hodnoty
3 – POČET2 – počítá neprázdné buňky, tedy i text, logické a chybové hodnoty
4 – MAX
5 – MIN
6 – SOUČIN
7 – SMODCH.VÝBĚR – směrodatná odchylka z výběrového souboru (statistika)
8 – SMODCH – směrodatná odchylka ze základního souboru (statistika)
9 – SOUČET
10 – VAR.VÝBĚR – rozptyl z výběrového souboru (statistika)
11 – VAR – rozptyl ze základního souboru (statistika)
odkaz – oblast buněk, pro kterou se provádí součet nebo jiná operace. Operace se provádí jen s viditelnými buňkami po použití filtru. Může se použít až 29 argumentů (oblastí), ale většinou se používá jen jeden argument.
Nelze použít trojrozměrnou oblast.
Příklad:
na listu „subtotal1“ souboru 2_5_8_sum.xls je seznam služebních jízd. Na seznamu je použit filtr, viz list „subtotal2“, – výběr jízd za řidiče pana Nováka. V buňce D66 je vzorec =SUBTOTAL(9;D2:D65), který sečte všechny kilometry ujeté panem Novákem. Vybereme-li jiného řidiče ve filtru, funkce zůstane ve stejné buňce, přesune se jen nahoru nebo dolů, protože bude vidět více nebo méně řádků, a výsledkem bude součet km ujetých jiným řidičem.
NÁHČÍSLO( )
tato funkce generuje náhodná čísla v intervalu 0 až 1. Pokud potřebujeme vytvářet náhodná čísla v jiném intervalu, například 10 až 30, můžeme použít vzorec = NÁHČÍSLO( )*(30-10)+10. Funkce nemá žádný argument. Příklad vytváření náhodných čísel v různých intervalech je na listu „náhčíslo“ souboru 2_5_8_sum.xls. Náhodná čísla mohou být využita k simulaci některých jevů.
Pozor!
Funkce změní náhodné číslo při libovolné změně obsahu libovolné buňky v sešitu. Pokud nechceme tuto změnu, je nutné zkopírovat čísla a následně vložit jen hodnoty bez vzorců na stejné místo (příkaz Úpravy – Vložit jinak – označit přepínač Hodnoty). Jednotlivá náhodná čísla bez vzorce lze vložit také tak, že napíšeme vzorec s funkcí, ale místo stisku klávesy ENTER nebo šipky stiskneme F9.
